|
|
Vliv alternativních zdrojů bílkovin v rybím krmivu na růst ryb a rostlin ve dvousmyčkovém akvaponickém systému
NIKL, Ondřej
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit produkční účinnost krmiv, která byla navržena s úmyslem vyvinout speciální akvaponické krmivo. Dále vyhodnotit obsah živin ve vodě, kalech a živných roztocích a jejich vliv na růst rostlin a konečně navrhnout případné úpravy složení krmiv. Akvaponické krmivo by mělo respektovat nutriční požadavky ryb a rostlin, nezatěžovat životní prostředí nevyužitými živinami a, s ohledem na udržitelnost, místo moučky z mořských ryb využívat alternativní zdroje proteinů. Proto byla navržena tři experimentální izoproteinová a izokalorická krmiva. Krmivo A obsahovalo konvenční suroviny včetně moučky z mořských ryb. Krmivo B využívalo moučku ze sladkovodních ryb a dále výhradně rostlinné proteiny bez ohledu na původ. Krmivo C bylo složeno z udržitelných a lokálních zdrojů proteinů. Experiment proběhl v akvaponické hale FROV JU. Jako pokusný materiál byl zvolen tlamoun nilský (Oreochromis niloticus) a salát (Lactuca sativa). Krmivo B vykázalo podobné hodnoty všech produkčních ukazatelů jako konvenční krmivo A. Hmotnost obsádky v systému A vzrostla za třináct týdnů o 143,68 % a v systému B o 136,56 %. Hmotnost obsádky v systému B byla na konci pokusu oproti systému A neprůkazně nižší o 4,08 %. Krmný koeficient (FCR) krmiva B (1,92?0,10) byl neprůkazně vyšší o 8,47 % vůči FCR krmiva A (1,77?0,13). Průměrná hmotnost nadzemní části rostlin rostoucích v živném roztoku vytvořeném z mineralizovaného kalu získaného ze systému B, doplněném o chybějící živiny, dosáhla po čtyřech týdnech hodnoty 221,8?33,9 g. To bylo neprůkazně více o 44,21 % než průměrná hmotnost rostlin pěstovaných ve speciálním hydroponickém živném roztoku a o 8,62 % neprůkazně více než hmotnost rostlin pěstovaných v obohaceném roztoku získaného ze systému A. Experimentálně tak bylo prokázáno, že v akvaponických krmivech lze nahradit moučku z mořských ryb alternativními zdroji proteinů a těmito krmivy zajistit efektivní výživu ryb i rostlin v dvousmyčkovém akvaponickém systému.
|
|
|
Využití hmyzí moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivech pro okouna říčního (Perca fluviatilis L.).
VOLSKÝ, Jan
Teoretická část práce se zabývala biologickou charakteristikou, významem a chovem okouna říčního. Následně byla pozornost věnována biologii, významu a chovu druhů hmyzu, které EU schválila pro využití v krmivech zvířat urřených pro humánní konzum. Dále bylo popsáno využití hmyzu v krmivech ryb. Praktická část diplomové práce se již zabývala samotným experimentem, který byl rozdělen na dvě na sebe navazující části. Cílem odchovné části experimentu bylo zhodnotit vliv odstupňovaného množství moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivu na růstové parametry a biochemické ukazatele okouna říčního (Perca fluviatilis). Cílem plaveckého experimentu bylo posoudit účinek experimentálních diet na fyziologii ryb. Předmětem diplomové práce bylo rovněž porovnat vliv diet na dopady životního prostředí spojené s chovem okouna v kontrolovaných podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly sestaveny 4 experimentální diety, které se od sebe odlišovaly substitucí rybí moučky moučkou z potemníka. V kontrolní skupině tvořila 100 % živočišných bílkovin rybí moučka. V dalších dietách byla rybí moučka nahrazena z 25 % (TM25), 50 % (TM50) a 75 % (TM75) hmyzí moučkou. Každá skupina byla testována ve 4 opakováních. Odchovná část trvala celkem 119 dní. Každé 3 týdny byla prováděna biometrie ryb. Po odchovu následovalo hodnocení plaveckých výkonů ryb.
|
|
|
Možnosti využití hmyzí moučky v krmivech pro candáta obecného (Sander lucioperca)
KODRAS, Marek
Krmný pokus byl proveden za účelem posouzení účinku částečně odtučněné moučky z prepupy bráněnky jako náhrady rybí moučky v krmivu pro candáta obecného (Sander lucioperca). Dieta s rybí moučkou, která v tomto krmivu pokrývala 30 % celkového proteinu, byla použita jako kontrola (KON). Tři ostatní diety obsahovaly 7,5 %, 15 % a 30 % hmyzí moučky, respektive z 25 % (H25), 50 % (H50) a 100 % (H100) nahrazovaly rybí moučku. Každá experimentální skupina byla testována ve třech opakováních a pokus trval 63 dní. U testovaných skupin H25 a H50 nebyly na konci pokusu pozorovány významné statistické rozdíly v délkovém ani v hmotnostním růstu ve srovnání s KON. Všechny testované skupiny se mezi sebou na konci pokusu statisticky nelišily v míře heterogenity obsádky, Fultonově koeficientu, hematokritu, koeficientu konverze krmiva, obsahu tuku a popelovin ve svalovině a ekonomickém zhodnocení diet. Rozdíly byly pozorovány ve specifické rychlosti růstu, obsahu bílkoviny ve svalovině, sušině, somatických indexech a indexu ekonomického profitu. Do 42. dne odchovu neměly diety vliv na přežití, avšak mezi 42. a 63. dnem pokusu došlo vlivem bakteriálního onemocnění k úmrtí ve dvou ze tří nádrží krmených dietou H100, což výrazně ovlivnilo tento parametr. Výsledkem práce je zjištění, že 7,5% obsah hmyzí moučky z částečně odtučněné bráněnky, respektive 25% substituce rybí moučky, v dietě může úspěšně nahradit rybí moučku v krmivu pro candáta obecného, aniž by tato náhrada měla negativní vliv na některý ze sledovaných parametrů.
|
|
|
Porovnání účinnosti peletovaného krmiva s obsahem hmyzu a směsi s běžným složením při odchovu okouna říčního (Perca fluviatilis) v poloprovozních podmínkách
NOVOTNÝ, Martin
Tato práce se zabývá možností využití hmyzu, jakožto potenciálního zdroje proteinů v umělém krmivu pro okouna říčního (Perca fluviatilis). V konvenčním krmivu bylo nahrazeno 25 % rybí moučky moučkou vyrobenou z dospělců cvrčka domácího (Acheta domestica) a larev potemníka peruánského (Zophobas morio). Proběhly celkem dva 12 týdnů dlouhé experimenty, první v Experimentálním rybochovném pracovišti a pokusnictví Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity ve Vodňanech a druhý v komerčním provozu firmy Anapartners s.r.o. v Praze Horních Počernicích. Hodnoceny byly produkční ukazatele chovu a také proběhla analýza obsahu tuků a mastných kyselin ve svalovině ryb, jako důležitého ukazatele její nutriční hodnoty. Ryby krmené experimentálním krmivem vykázaly po skončení obou experimentů nižší délkový a hmotnostní přírůstek a horší konverzi krmiva oproti rybám krmeným kontrolní dietou. Během experimentu a po jeho skončení nebyl pozorován vliv krmiva na přežití ryb. Dále nebyly pozorovány změny v obsahu tuků ve svalovině ryb, nicméně byly pozorovány změny v obsahu jednotlivých mastných kyselin. U ryb krmených experimentálním krmivem se mimo jiné zvýšil obsah kyseliny linolové (C18:2n-6) a také celkový obsah n-6 mastných kyselin, naopak obsah n-3 mastných kyselin ve svalovině klesl více nežli u ryb krmených krmivem kontrolním. To ovlivnilo i výsledné hodnoty poměru obsahu n-6 mastných kyselin ku n-3 mastným kyselinám, kdy se tento poměr výrazněji zvýšil u experimentální skupiny ryb. Změny v obsahu mastných kyselin ve svalovině byly malé a neovlivnily tak její nutriční hodnotu z pohledu lidské konzumace. Při dalších experimentech zabývajících se tímto tématem je nutno zaměřit se na otestování jiných druhů hmyzu či upravit množství substituované rybí moučky.
|
|
| |
host ::
RSS.